Asi vás nepřekvapí, že psaní do „wordu“ je pro mě málo. Ono i to psaní do textových editorů by si zasloužilo samostatný článek. Zkusme ale tuto část na chvíli přeskočit a představit si, kam v současnosti všude můžeme psát. Asi vás napadají sociální sítě, weby, popisky videí, obrázků na Instagramu apod. Ono to ale souvisí i s tím, co a jak chceme vyjádřit, kdy použít text, kdy infografiku, kdy audio. I tímto způsobem přece předáváme informace. Všimněme si jen, jak se v současnosti mění způsob psaní zpráv. Často míváme vložený odkaz na tweet nebo je text rovnou namluvený. A teď to srovnejte se slohovkami ve škole. Taky jste se lekli?
Proč tedy nezkusit psaní rozšířit dál. Letos jsem se o to pokusila dvakrát. Se sedmáky jsme si vytvořili vlastní kuchařku na Google webech a s deváťáky jsme zkusili interpretovat knihu v Canvě, kterou jsme také převedli na web.
V kuchařce jsme se snažili dodržovat jednoduchou typografii, i když s neslabičnými předložkami to vůbec nebylo jednoduché. Mluvili jsme o různých stránkách s recepty, třeba o Kuchařce pro dceru, protože ta je trochu jiná. V případě obrázků jsme diskutovali o tom, jak zjistit, zda ho můžeme použít. A naopak jak dohledat jeho licenci. Samozřejmě by celá kuchařka byla jednodušší v Padletu, ale já schválně volila už rovnou nějaký editační systém, ve kterém by se učili pohybovat a řešit problémy. Tolik k digitálním kompetencím.
Pokud byste si chtěli zařídit také takovou kuchařku, nechte se inspirovat krátkým videem, které vás to naučí.
Samotná práce by si zasloužila mnohem víc času, než kolik jsme jí věnovali. Nakonec mě ale překvapilo, jak se toho zhostili někteří kluci, kteří si užívali domácí vaření, focení a natáčení videa.
