Letos jsem se se čtenářským deníkem trochu nazlobila. Nabídla jsem žákům různé varianty: lapbook, ucelený text v obyčejném textovém editoru nebo webovou stránku. Jako web jsem doporučila vyzkoušet Canvu. A tady se stal zádrhel. Vytvořila jsem dvě varianty webu na trilogii, kterou jsem právě přečetla, ale Canva se rozhodla, že zrovna v tu chvíli změní editor. Tedy… narozčilovali jsme se hodně a tímto se zejména Honzovi omlouvám za tu spoustu promrhaného času. Nakonec jsme pochopili, že web nesmíme vytvářet z webu, ale z prezentace, kterou nasdílíme jako web. Vypadá to docela hezky, schválně vyzkoušejte to podle návodu, tentokrát beze slov.
Mé vzory byly dva schválně. Přemýšlela jsem, zda cílem má být zaujmout čtenáře, nebo provést důkladnější analýzu textu. Nicméně protože jsem se vše rozhodla zvládnout za jedno odpoledne, zas takový rozdíl nečekejte.
A pokochejte se pracemi žáků:
Naprostým překvapením pro mě byla volba aplikace, kterou jsem neznala. Carrd není tak intuitivní a vlastně zdarma můžete vytvořit jen tři weby, ale Bára zaexperimentovala a všechny tři propojila. Výsledek byl neuvěřitelný. K dokonalosti chyběly ještě volně dostupné obrázky, ale na to už nezbýval na konci roku čas.
Lapbooky také nakonec vznikly, dokonce i tak, že si jedna žačka stáhla můj návod pro učitele a podle něj svůj čtenářský deník vytvořila. A dokonce pochopila, že se nějakou skládačku může sama naučit na YouTube.
Otázky, ze kterých děti své zápisky zpracovávaly, jsem sepisovala z různých článků, zejména od M. Šlapala, ale i Čtenářských klubů. Práce na nich trvala dlouho, ale určitě nemá smysl, abych si je nechávala pro sebe. Můžou pomoci např. začínajícím učitelům. Musím ale zároveň dodat, že přemýšlet takovým způsobem o knihách se žáci učili od 6. ročníku.
Podle návodu
Jednoduché, ale k věci
Verča si vyhrála…
A co digitální kompetence?
Přiznám se, že jsem ke konci roku ztrácela dech. Řešili jsme sice obrázky a typografii, ale méně, než by se mělo, kdybych chtěla záměrně digitální kompetence rozvíjet.
