To tak jednou Pavel přemýšlel, jak souvisí naše imaginace a bohatost slovní zásoby s generativní umělou inteligencí. Prompt je pro něj algoritmus, ale také slohovka. A tak jsme společně přemýšleli, zda se dá umělá inteligence využít v hodině českého jazyka.
Představte si zajímavý dům…
Zaujal vás natolik, že stojíte v úžasu a…
Pokračovat ve čtení →Námětů na využití AI v češtině začínám slyšet kolem sebe spoustu a to je samozřejmě dobře. Pro inspiraci několik přihodím.
Docela ráda zadávám do aplikace, ať mi sepíše osnovu. Někdy se člověk musí ptát víckrát, než vzejde něco použitelného. Např. v šestém ročníku jsem takto vyprodukovala osnovu pro popis pokoje dítěte. Osnovy jsem dětem nakopírovala a předložila až po našem vlastním brainstormingu. Jejich úkolem bylo podtrhnout nebo zvýraznit, co by se jim ještě mohlo hodit. Pak si zadání mohli zkusit sami v aplikaci Codebreaker. Protože byla kvůli naší aktivitě přetížena, někteří rovnou přešli na Snapchat, což jen dokazuje, že mnozí AI už znají a používají v šesté třídě.
Pokračovat ve čtení →Od posledního článku o AI uběhlo něco málo času, virtuální prostor je zaplněn seznamem tipů na aplikace, využití v přípravě na hodinu a novými a novými pokusy. V této záplavě si říkám, co je vlastně mým úkolem. Učit o AI v češtině, nebo neučit? Jaký je výukový cíl?
Z prvních šetření o použití AI vyplývá, že člověk, který bude umět využít AI ve svém životě, na tom bude o něco lépe než ostatní. To by mohlo být docela dobrým argumentem, proč AI nezakazovat. Samotný Rámec digitálních kompetencí občana (s. 77) obsahuje celou kapitolku o tom, co všechno bychom měli s umělou inteligencí umět a jak na ni nahlížet. Mimochodem je to docela pěkný seznam inspirace i pro výuku. Ale proč o ní učit zrovna v češtině? Nabízím pro to čtyři důvody:
Pokračovat ve čtení →Nedávno mi někdo tvrdil, že se v češtině nedají rozvíjet digitální kompetence. Pro tyto z vás i pro ty, kteří už přemýšlejí, jak se změnilo naše čtení, psaní a komunikace, jsem připravila krátký interaktivní přehled.
Pokračovat ve čtení →V newyorkských školách zakázali AI (umělou inteligenci), protože prý nerozvíjí kritické myšlení a dovednost řešení problémů. Na druhou stranu sociální sítě začínají zaplavovat příspěvky o tom, jak ji využít. Jak to tedy vidíte vy? Obáváte se toho, že děti vám prostě jen podstrčí uměle vytvořené texty?
I tentokrát jsem se snažila hledat spíš pozitivní stránku věci a tu jsem skutečně našla. Např. v článku ChatGPT—The Game-Changing App Every Teacher Should Know About najdete hned několik nápadů, které hodlám vyzkoušet.
Pokračovat ve čtení →Chodíte rádi na houby? A myslíte, že dnešní děti na houby chodí? Přiznám se, že houby miluju, ale sbírat si je netroufnu. Možná to ale změní Aplikace na houby. A protože jsem postižená učitelka, hned jsem přemýšlela, jak bych aplikaci využila při rozvoji digitálních kompetencí. Přesněji řečeno – jak je rozvíjet cíleně. Mnoho z nás totiž při prvních pokusech aplikaci jen ukáže, vyzkouší a raduje se ze splnění úkolu. Bohužel vás zklamu – tohle nestačí.
Pokračovat ve čtení →Každému vyhovuje něco jiného. Někomu stručnost, někomu podrobnější členění. Stačí si vybrat.
Všechny tyto materiály vzešly z tzv. DigComp 2.1, dokumentu vytvořeného Evropskou komisí. Protože různé instituce dělají věci různě, může se stát, že využijete trošku odlišnou verzi Digigramu. Moc pěkný popis najdete také v Evropský rámec DK 2.0 (KISK). A protože svět kolem nás se mění, už bylo potřeba poupravit i Digcomp a vznikl DigComp 2.2. Ten bohužel ještě nebyl přeložen.
Pokračovat ve čtení →Letos jsem se se čtenářským deníkem trochu nazlobila. Nabídla jsem žákům různé varianty: lapbook, ucelený text v obyčejném textovém editoru nebo webovou stránku. Jako web jsem doporučila vyzkoušet Canvu. A tady se stal zádrhel. Vytvořila jsem dvě varianty webu na trilogii, kterou jsem právě přečetla, ale Canva se rozhodla, že zrovna v tu chvíli změní editor. Tedy… narozčilovali jsme se hodně a tímto se zejména Honzovi omlouvám za tu spoustu promrhaného času. Nakonec jsme pochopili, že web nesmíme vytvářet z webu, ale z prezentace, kterou nasdílíme jako web. Vypadá to docela hezky, schválně vyzkoušejte to podle návodu, tentokrát beze slov.
Pokračovat ve čtení →Asi vás nepřekvapí, že psaní do „wordu“ je pro mě málo. Ono i to psaní do textových editorů by si zasloužilo samostatný článek. Zkusme ale tuto část na chvíli přeskočit a představit si, kam v současnosti všude můžeme psát. Asi vás napadají sociální sítě, weby, popisky videí, obrázků na Instagramu apod. Ono to ale souvisí i s tím, co a jak chceme vyjádřit, kdy použít text, kdy infografiku, kdy audio. I tímto způsobem přece předáváme informace. Všimněme si jen, jak se v současnosti mění způsob psaní zpráv. Často míváme vložený odkaz na tweet nebo je text rovnou namluvený. A teď to srovnejte se slohovkami ve škole. Taky jste se lekli?
Pokračovat ve čtení →K nejčastěji používaným online příručkám určitě patří Internetová jazyková příručka. K méně častým Český národní korpus. Ono se také není co divit, většina učitelů se po zhlédnutí jakéhokoli webináře lekne nad jeho složitostí. Proto jsem natočila video, které vás ve 13 minutách některé základní úkoly naučí. Prosím jen o toleranci, nejsem ani „jůtůbr“, ani odborník na ČNK, omluvte přeřeky a nedostatky v plynulém toku řeči. Tato nahrávka má sloužit jen k rychlému seznámení a zároveň jako podpora mých kurzů.
Pokračovat ve čtení →