Digitální kompetence s aplikací na houby

Chodíte rádi na houby? A myslíte, že dnešní děti na houby chodí? Přiznám se, že houby miluju, ale sbírat si je netroufnu. Možná to ale změní Aplikace na houby. A protože jsem postižená učitelka, hned jsem přemýšlela, jak bych aplikaci využila při rozvoji digitálních kompetencí. Přesněji řečeno – jak je rozvíjet cíleně. Mnoho z nás totiž při prvních pokusech aplikaci jen ukáže, vyzkouší a raduje se ze splnění úkolu. Bohužel vás zklamu – tohle nestačí.

Jaké otázky si klást, abych rozvíjel digitální kompetence záměrně?

  • Přečtěte si varování na začátku aplikace a při rozpoznávání hub. Zarazilo vás něco? Proč? Na co si máte dávat pozor?
  • Jaké kategorie aplikace obsahuje? Kterou z nich pravděpodobně využijete nejčastěji? Proč?
  • Kdo ji vytvořil? Lze o autorech dohledat nějaké informace?
  • Které části jsou placené? Využili byste je? Proč? Dá se zjistit cena?
  • Kdy byla aplikace naposledy aktualizována? Proč je tato otázka důležitá.
  • Jaké jsou recenze? Nejeví se podezřele?
  • Jaké informace o nás aplikace sbírá?
  • Prohlédni si i jiné aplikace k určování hub. Čím se liší? Co nabízí nového? V čem je která kvalitnější nebo přínosnější?
  • Ověřovali byste informace o houbách? Proč ano, či ne.
  • Pokus se dohledat informace o aplikaci na jiných webových stránkách. Co o ní říkají?
  • Troufli byste si s touto aplikací sbírat houby?
  • Kolik hvězdiček aplikaci dáte? Proč?

Pracovní list s většinou předchozích otázek si můžete stáhnout. Určitě přijdete na řadu dalších otázek a klidně je připište do komentáře pod článek.

Jak by mohla vypadat hodina

EVOKACE: Chodíte rádi na houby? Jíte vůbec houby? Stáhli jste si někdy aplikaci na rozpoznání rostlin nebo hub?

UVĚDOMĚNÍ: Stažení aplikace a řešení pracovního listu ve skupinách. Diskuse.

REFLEXE: Troufli byste si s touto aplikací sbírat houby? Proč ano, či ne? Zvolili by jinou aplikaci? Proč?

Pracovní list je vytvořen v aplikaci Canva.

Digitální kompetence

  • Žák ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít. (Protože se učí rozpoznávat houby pomocí aplikace. Porovnává, která aplikace je lepší. Zdůvodní proč.)
  • Získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah. (Zjišťuje informace o aplikaci v aplikaci, v obchodě s aplikacemi a na dalších webových stránkách. Na základě toho aplikaci hodnotí.)
  • Využívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce. (Usnadňuje si vyhledávání hub.)
  • Seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání. (Učí se posuzovat nové aplikace.)
Tak co myslíte? Je to špička nebo lysohlávka?

Kde najít podrobnosti o digitálních kompetencích

Popis digitálních kompetencí

Každému vyhovuje něco jiného. Někomu stručnost, někomu podrobnější členění. Stačí si vybrat.

Všechny tyto materiály vzešly z tzv. DigComp 2.1, dokumentu vytvořeného Evropskou komisí. Protože různé instituce dělají věci různě, může se stát, že využijete trošku odlišnou verzi Digigramu. Moc pěkný popis najdete také v Evropský rámec DK 2.0 (KISK). A protože svět kolem nás se mění, už bylo potřeba poupravit i Digcomp a vznikl DigComp 2.2. Ten bohužel ještě nebyl přeložen.

Kam pro češtinu a další obory?

Vypadá to, že nabídky je hodně, ale většinou se odkazy přebírají.

  • Revize.edu.cz – Sjeďte níže a rozklikněte stupeň a obor. Jednotlivé šipečky opět nabízí teoretičtější pohled a níže i konkrétnější tipy.​
  • Digigram​ – V 1. záložce najdete vymezení digitální gramotnosti v oborech, ve druhé už konkrétní přípravy na hodinu.
  • Digiškola – Část RVP.cz.​

Co by ještě mohlo pomoci

Daniela Růžičková pokládá zajímavou a poměrně důležitou otázku: Jak se změnil náš obor vlivem digitálních technologií? To neznamená, že se změnila (jen) didaktická část, tedy že si s nimi zahraju Kahoot a domácí úkol dám na Umíme to. Spíš jde o to, co za mě nikdo v žádném jiném předmětu neudělá? A v případě češtiny bych sama položila tyto otázky:

  • Jak se mění mé užívání jazyka?
  • Jak se mění vlivem technologií mé čtení a psaní?
  • Co potřebuje umět současný uživatel jazyka?

Dost často se stává, že učitelé odpovídají stížnostmi na to, že děti píšou jen heslovitě, pořádně nečtou, znesvěcují češtinu anglicismy apod. Jako bychom my češtináři měli svá vlastní kognitivní zkreslení a odmítali vidět skutečné změny, např. čtení e-knih, poslouchání podcastů a audioknih, problematiku copywritingu a další.

Další zdroje

Kam jít diskutovat

DIGI plovárny SYPO jsou ideálním místem, samozřejmě kromě konferencí. Počítejte ale s tím, že by opravdu mělo jít o diskusi, ne o přednášku nebo workshop.

Jenže…

Distanční výuka nás naučila hodně, takže jsme připraveni na rozvíjení digitálních kompetencí v oborech. Nebo ne? Situace je bohužel komplikovanější. To, že používáme digitální technologie v češtině ještě neznamená, že rozvíjím digitální kompetence. Velmi často dochází k mylným předpokladům, tzv. miskonceptům. A o tom zase jindy.

Čtenářský deník v Canvě

Letos jsem se se čtenářským deníkem trochu nazlobila. Nabídla jsem žákům různé varianty: lapbook, ucelený text v obyčejném textovém editoru nebo webovou stránku. Jako web jsem doporučila vyzkoušet Canvu. A tady se stal zádrhel. Vytvořila jsem dvě varianty webu na trilogii, kterou jsem právě přečetla, ale Canva se rozhodla, že zrovna v tu chvíli změní editor. Tedy… narozčilovali jsme se hodně a tímto se zejména Honzovi omlouvám za tu spoustu promrhaného času. Nakonec jsme pochopili, že web nesmíme vytvářet z webu, ale z prezentace, kterou nasdílíme jako web. Vypadá to docela hezky, schválně vyzkoušejte to podle návodu, tentokrát beze slov.

Mé vzory byly dva schválně. Přemýšlela jsem, zda cílem má být zaujmout čtenáře, nebo provést důkladnější analýzu textu. Nicméně protože jsem se vše rozhodla zvládnout za jedno odpoledne, zas takový rozdíl nečekejte.

A pokochejte se pracemi žáků:

Naprostým překvapením pro mě byla volba aplikace, kterou jsem neznala. Carrd není tak intuitivní a vlastně zdarma můžete vytvořit jen tři weby, ale Bára zaexperimentovala a všechny tři propojila. Výsledek byl neuvěřitelný. K dokonalosti chyběly ještě volně dostupné obrázky, ale na to už nezbýval na konci roku čas.

Deathnote

Lapbooky také nakonec vznikly, dokonce i tak, že si jedna žačka stáhla můj návod pro učitele a podle něj svůj čtenářský deník vytvořila. A dokonce pochopila, že se nějakou skládačku může sama naučit na YouTube.

Otázky, ze kterých děti své zápisky zpracovávaly, jsem sepisovala z různých článků, zejména od M. Šlapala, ale i Čtenářských klubů. Práce na nich trvala dlouho, ale určitě nemá smysl, abych si je nechávala pro sebe. Můžou pomoci např. začínajícím učitelům. Musím ale zároveň dodat, že přemýšlet takovým způsobem o knihách se žáci učili od 6. ročníku.

Podle návodu

Jednoduché, ale k věci

Verča si vyhrála…

A co digitální kompetence?

Přiznám se, že jsem ke konci roku ztrácela dech. Řešili jsme sice obrázky a typografii, ale méně, než by se mělo, kdybych chtěla záměrně digitální kompetence rozvíjet.

Jak jsme psali na web – kuchařka

Asi vás nepřekvapí, že psaní do „wordu“ je pro mě málo. Ono i to psaní do textových editorů by si zasloužilo samostatný článek. Zkusme ale tuto část na chvíli přeskočit a představit si, kam v současnosti všude můžeme psát. Asi vás napadají sociální sítě, weby, popisky videí, obrázků na Instagramu apod. Ono to ale souvisí i s tím, co a jak chceme vyjádřit, kdy použít text, kdy infografiku, kdy audio. I tímto způsobem přece předáváme informace. Všimněme si jen, jak se v současnosti mění způsob psaní zpráv. Často míváme vložený odkaz na tweet nebo je text rovnou namluvený. A teď to srovnejte se slohovkami ve škole. Taky jste se lekli?

Proč tedy nezkusit psaní rozšířit dál. Letos jsem se o to pokusila dvakrát. Se sedmáky jsme si vytvořili vlastní kuchařku na Google webech a s deváťáky jsme zkusili interpretovat knihu v Canvě, kterou jsme také převedli na web.

V kuchařce jsme se snažili dodržovat jednoduchou typografii, i když s neslabičnými předložkami to vůbec nebylo jednoduché. Mluvili jsme o různých stránkách s recepty, třeba o Kuchařce pro dceru, protože ta je trochu jiná. V případě obrázků jsme diskutovali o tom, jak zjistit, zda ho můžeme použít. A naopak jak dohledat jeho licenci. Samozřejmě by celá kuchařka byla jednodušší v Padletu, ale já schválně volila už rovnou nějaký editační systém, ve kterém by se učili pohybovat a řešit problémy. Tolik k digitálním kompetencím.

Pokud byste si chtěli zařídit také takovou kuchařku, nechte se inspirovat krátkým videem, které vás to naučí.

Samotná práce by si zasloužila mnohem víc času, než kolik jsme jí věnovali. Nakonec mě ale překvapilo, jak se toho zhostili někteří kluci, kteří si užívali domácí vaření, focení a natáčení videa.

Práce s Českým národním korpusem

K nejčastěji používaným online příručkám určitě patří Internetová jazyková příručka. K méně častým Český národní korpus. Ono se také není co divit, většina učitelů se po zhlédnutí jakéhokoli webináře lekne nad jeho složitostí. Proto jsem natočila video, které vás ve 13 minutách některé základní úkoly naučí. Prosím jen o toleranci, nejsem ani „jůtůbr“, ani odborník na ČNK, omluvte přeřeky a nedostatky v plynulém toku řeči. Tato nahrávka má sloužit jen k rychlému seznámení a zároveň jako podpora mých kurzů.

Příklady cvičení pro žáky

Zdroje pro seznamování s korpusem

K čemu „korpus“ ve škole?

  • Ukládat si výsledky pro svá cvičení​.
  • Orientovat se v celé šíři jazyka, nejen ve spisovné části​.
  • Být si vědom vývoje jazyka (Viz změny slova „neoptimálnější“.) RozhlasVesmír.

Žáci by sami (zkoumáním v korpusu, zkoumáním na internetu, v knihách) měli zjistit, v kterých kontextech se toto slovo nejčastěji používá, tedy v kterých kontextech ho budou nejčastěji potřebovat zvolit, a ty pak využít…

(Průvodce pro začínajícího češtináře)​

A jeden zajímavý podcast navrch

Diktát online

Jak zadat diktát online?

Jak může vypadat práce zadaná online? Třeba tak, že nahrajeme diktát, necháme ho děti uspořádat a nahrát. Diktát je nahraný v aplikaci Chirp.qr, ale zrovna tak můžete použít i Clyp nebo Soundcloud. Aby učitel neměl tolik práce s opravováním, opraví si děti diktát samy. Zároveň by ale učitel měl poskytnout zpětnou vazbu a vysvětlení, což naplňuje formulář. Za odkazy na formuláře jsem pro vás, učitele, vložila formulář tak, abyste si mohli vytvořit kopii na svůj Google Disk. Na Google webech se QR kódy dají nahrát do formy pásu obrázků, takže se líp načítají. 

article preview

Pamatujete si, jak jsme načítali QR kódy a skládali diktát? Abychom si procvičili pravopis, nahrála jsem jeden jednodušší. Můžete pracovat buď s QR kódy nebo si pustit nahrávky z jednotlivých odkazů.

Postup:

  1. Nachystej si 5 dlouhých lístků papíru.
  2. Pouštěj si nahrávky a zapisuj věty. 
  3. Seřaď věty tak, aby vznikl smyslupný text.
  4. Zobraz si dokument, ve kterém je celý diktát a oprav si chyby.
  5. Odpověz na otázky ve formuláři. Budeš zapisovat, kolik jsi měl chyb a jaké. Nazpět by ti pak mělo přijít vysvětlení pravopisných jevů. Pokud máš gmail, nahraješ fotku svého diktátu. Pokud nemáš gmail, vyplň formulář a diktát pošli e-mailem na ludmila.kovarikova@skolavranovice.cz.

Diktát:

  1. část
  2. část
  3. část
  4. část
  5. část

Článek byl původně publikován 19. 4. 2020 na Vyučování.

Diktát s QR kódy

Máte rádi diktáty? Některý učitel by za ně dal ruku do ohně, jiný nechápe jejich smysl. Vždyť procvičovat pravopis můžeme i jinými způsoby. Třeba tvůrčím psaním.

Přiznám se, že já jim neholduji. Podle mě nemá smysl dávat nejslabším dětem, kteří nejsou schopni se naučit pravopis za nic na světě, neustále nedostatečnou. I kdybychom je úkolovali každý den, nedosáhneme zlepšení. Proto stále hledám cesty, jak splnit požadavek školy jinak. Nejčastěji jim po probrání nějakého jevu zadám napsat ve dvojici diktát vlastní. Ke kritériím patří počet vět nebo jevů a samozřejmě i správnost. Jeden z diktátů pak vyberu k nadiktování, známky však děti mají dvě. (Plním tak zároveň zadání počtu známek.) 

Nově jsem vyzkoušela jednomu žákovi, který mívá dost velké problémy s pravopisem, dát notebook. Vždyť 21. století přímo vybízí, abychom využívali kontroly pravopisu. Diktát proto prostě psal do MS Word a mohl si rovnou zkontrolovat pravopis. Věděla jsem však, že umí psát všemi deseti. I když sám nakonec tvrdil, že je jedno, jak píše, výsledek skutečně byl o něco lepší.

article preview

Novou aktivitu jsem vyzkoušela, když jsem objevila aplikaci Chirp.QR. Bohužel existuje jen pro systém iOS. Je však velmi jednoduchá. Po nainstalování nahrajete kousek textu a okamžitě se vytvoří QR kód, který se uloží do obrázků. Do třídy jsem přichystala sedm QR kódů a děti si ve dvojicích připravily stejný počet proužků papíru. Pak už stačilo, aby načítaly QR kódy, poslouchaly a zapisovaly. V závěru aktivity text seřadily a zkontrolovaly pravopis. Práci si mohly rozdělit, pokud měly dvě zařízení. Proto bylo třeba mít nachystanou činnost pro nejrychlejší. Mohla jsem diktáty nechat slepit, ale já je kontrolovala rovnou. Nebo jsme diktát mohli zdůvodnit společně.

Ptáte se, zda se žáci nerušili? Zpočátku byli zaražení, ale nakonec našli úroveň hlasitosi, která byla příjemná, a někteří odešli poslouchat na chodbu. Problém nastal u jednotlivých mobilů a tabletů. Ne všechny fungovaly, jak měly, a já musela situaci řešit výměnou nebo zapůjčením vlastní techniky.

V rámci reflexe vyšlo najevo, že se aktivita dětem líbila. I když jsem některé věty z diktátu vypustila, ukázal se pro sedmáky těžký. Nicméně je to jen potvrzení toho, že v dikátech jsou pravopisné jevy nahromaděny nepřirozeným způsobem.

V přiloženém dokumentu najdete na první stránce diktát seřazený správně, na druhé a třetí zpřeházeně. 

Brněnský drak

(QR kódy jsem vytiskla dvakrát a jednou umístila před tabuli, druhou sadu pak na zadní lavici, aby si děti nepřekážely.)

QR diktát

Článek byl původně publikován 1. 1. 2020 na Vyučování.

Co jsem potkala na webu

Zejména pro češtináře (a možná taky knihovníky)

Každý rok, když vymýšlím aktivity pro spaní ve škole, si říkám, kdy mi dojdou nápady. Během roku ale člověk potká na sociálních sítích tolik tipů, že je vlastně musí naopak zredukovat. Co jsem potkala letos?

Třívětá povídka

Původně na mě vyskočila ve facebookové skupině Tvůrčí psaní pro všechny. Až později jsem dohledala stránky akce. Musím říct, že na Facebooku byly uveřejněny mnohem hezčí povídky a snad se nebudou zlobit, když jednu ukradnu:

Starý muž s plnou nůší vkročil do zahrady slov. Vykopal hlubokou jámu a obsah nůše do ní vysypal. Byla to dávno nepoužívaná slova, jako : mám tě rád, miluji tě, prosím, děkuji. Autor: Michel Loutan

My jsme povídky psali ve skupinách, a protože nebyly dlouhé, vyvěsili jsme je ve třídě a děti pomocí lepíků hlasovali o nejlepším textu. 

povi--dky.jpg

Přines si svou knihu

O této hře jste možná už slyšeli. Objednávala jsem ji s nadšením, ale pak jsem trnula, zda ji děti zvládnou. Dopadlo to skvěle. Nasmáli jsme se až až. Cílem hry je totiž vylosovat si kartičku a na zadanou větu najít nějakou, pokud možno humornou, repliku. Protože nás bylo kolem 20, hráli jsme ve skupinách a losující vždy stanovil, čí replika se mu nejvíc líbila.

Prines si svou knihu

Příběhostroj

sni--mek-obrazovky-2019-09-10-v--7.25.07.png

Tvůrčího psaní se týká kniha R. Nekudy. Líbí se mi náměty, odstupňování od začínajících autorů po pokročilé i prvek náhodného výběru, který jsem znala z jeho předchozí knihy Kreativní zápisník. Je zajímavé, jak nějaká drobnost v zadání pomůže vymyslet lepší příběh. Naše příběhy z pekla obohatily funkce čertů. No řekněte, o co by se takový čert mohl v pekle starat?

Knihu ve školní jídelně

…jsem také potkala na Facebooku. Je to vlastně taková jednoduchá hříčka. Za knihu, kterou právě čtete, přidáte “ve školní jídelně”. Co vám vznikne? Třeba:

  • Zbav nás od zlého ve školní jídelně
  • Ztracené insignie ve školní jídelně 
  • Africká zima ve školní jídelně

A pak bychom mohli psát…

Klára Smolíková

… je autorka, kterou rozhodně chci sledovat. Její publikace s pracovními listy jsou úžasné pro dílnu čtení i dílnu psaní. 

Vstupte do doupete
Zakousnete se do knihy

Líbí se mi, jak propojuje čtenářství a tvůrčí psaní. Vždyť ten, co píše a zajímá se o to, jak psát, mnohem lépe porozumí jiné knize. Bude totiž vědět, že si má všímat prvních vět, odkazů na žánr, vnímání prostředí všemi smysly, plynutí času a odhalovat kouzlo, která znají jen knihomolové.

Komu by se chtělo učit normálně, když můžeme rozvíjet psaní a čtenářství pohlceni ve svých fantaziích podobných aktivit, že?

Článek byl původně publikován 30. 6. 2019 na Vyučování.

Opakování s šestiúhelníky

Když je hodně teorie, opakovat se dá různě. Třeba s myšlenkovými mapami. Jednou za čas se ale hodí na přeuspořádání vědomostí jiná forma. Občas proto využívám stránku se šestiúhelníky.

Zadání je podobné jako v myšlenkové mapě. Uprostřed je téma, kolem něj kategorie a nejblíže jim další důležité pojmy. Ideální je, pokud jsou “větve” kategorií vybarveny stejnou barvou, aby se podpořilo vizuální zapamatování.

Tato forma pomáhá dětem, které se učí přepisováním. Nevýhodou je, že učitel musí natisknout pro všechny děti ve třídě list s předpřipravenými šestiúhelníky. Ale samozřejmě tohle může být jen jedna z nabídnutých forem. Pokud mají děti svůj výtvor prezentovat, nic nám nebrání práci vyfotit a nasdílet na interaktivní tabuli.

Podobný nástroj nabízí i Classtools. Stačí na samostatný řádek sepsat pojmy, příklady, kategorie apod. Pozor ale na českou diakritiku. Pokud budeme chtít stáhnout dokument, zůstane nám rozsypaný čaj. Doporučuji tedy vygenerovat html a pak provést screenshot obrazovky. Ale aplikaci mohou použít i děti samotné, vložit pojmy, změnit barvu v html formátu, přeskupovat šestiúhelníky… Možná ale pak bude problém se sdílením.

Větné členy

Inspirativní článek s využitím v dějepisu sepsal sám autor aplikace.

Článek byl původně publikovaný 19. 4. 2019 na Vyučování.

Skládačky v mluvnici 2

Že skládačky lze využít i v mluvnici, jsem ukazovala už v jednom z předchozích příspěvků. Vždy mě potěší, když děti samy nějakou skládačku vytvoří. To je příklad následujícího přísudku, kdy jsem dětem zadala nakreslit jakýkoli organizér, který jim pomůže se zapamatováním. 

Vedlejší věty, jakkoli se o nich diskutuje, zda je potřebné je určovat, se stále ocitají v přijímacích zkouškách. A tak vymýšlím, jak je opakovat jinak. Pro následující skládačky jsem využila editovatelná pdf ze stránek Homeschoolshare. Kterékoli pdf si můžete upravit v počítači a mně posloužily k určování vedlejších vět. Po sepnutí vznikne knížečka, která může posloužit jako “tahák” nebo si ji děti vlepí do sešitu.

Tab Book jsem rozdělila na několik částí podle způsobu určování a svých zkušeností. Samozřejmě není úplně správné určovat druh vedlejší věty pouze podle spojovacích výrazů, přesto některým dětem může takový výraz napovědět, jak se má zeptat. 

K dispozici dávám Tabbook screenshoty ve formátu doc. 

Na učiteli už potom zůstává, zda skládačku plní ve skupinách, dvojicích nebo jinak.

Článek byl původně publikován 15. 2. 2019 na Vyučování.