Když se slova mění v obrázky…

To tak jednou Pavel přemýšlel, jak souvisí naše imaginace a bohatost slovní zásoby s generativní umělou inteligencí. Prompt je pro něj algoritmus, ale také slohovka. A tak jsme společně přemýšleli, zda se dá umělá inteligence využít v hodině českého jazyka.


Jak funguje naše imaginace? Můžu s pomocí umělé inteligence rozvíjet slovní zásobu?

Představte si zajímavý dům…

Zaujal vás natolik, že stojíte v úžasu a…

.

.

.

Pro každého z nás slovo „zajímavý“ může mít jiný obsah a emoční náboj. My dospělí s popisem takového domu snad problémy nemáme. Napadá vás určitě mnoho přívlastků a detailů vysněného bydlení. 

Ale co žáci? Je jejich slovní zásoba dostatečně velká? Znají a jsou schopni napsat všechna ta synonyma, přívlastky? Bude jejich popis takového domu dostatečně bohatý, vzletný, konkrétní, popisný? 

Právě na rozvoj této jazykové kompetence se soustředí následující aktivita. Jen místo klasické slohovky v hodině českého jazyka využijeme generativní umělou inteligenci a možnosti, které nám nabízí. 

Jedna poznámka od Pavla:

Ne, nezbláznil jsem se, jsem stále ještě učitel informatiky a nezměnil jsem obor. Umělá inteligence v souvislostech jiných vyučovaných předmětů mě ale hodně zajímá. A tak jsem se právě na tuto aktivitu spojil s kolegyní, učitelkou češtiny, v oboru opravdu kovanou, totiž s Lidkou Kovaříkovou. Učíme v tandemu. Sice každý na jiné škole, ale funguje nám to :-) 

Představ si a napiš

Tato aktivita patří do běžné výuky českého jazyka. Myslím, že klasickou slohovku jsme s žáky psali někdy v životě všichni. 

Zadání

  • Napiš krátký text, ve kterém popíšeš svůj vysněný dům. Využij všechno to, co jsme se naučili v hodinách mluvnice, tj. různé druhy přívlastků (shodný, neshodný, několikanásobný a postupně rozvíjející, volný nebo těsný), přísudky jmenné, popř. doplňky.

Třeba takto: 

Za nízkým tmavým dřevěným plotem stojí velmi starý dvoupatrový dům s tmavě šedou místy oprýskanou omítkou. Po stranách jsou věžičky s kruhovou střechou. Na přední straně domu jsou neopečovávaná dřevěná okna a masivní tmavé dveře, nejspíš z ořechového dřeva. Na věžičkách jsou o něco menší okýnka. Střecha nad hlavní částí domu je pokryta zteřelými zašlými střešními taškami.

Promptuj a generuj

Nyní převedeme náš text do grafické podoby a zjistíme, jak si takový dům představuje umělá inteligence. 

  • Tvoje slohovka je nyní prompt, který slouží jako výchozí zadání pro generativní AI. 
  • Použij vybranou službu AI a vygeneruj obrázek. 
Starodávná vila v lese, obrostlá břečťanem

Craiyon i jiné volně dostupné služby generativní AI nemají kvalitní výstupy a generují obyčejné domy, neberou ohled na detaily zadání. Pro tuto aktivitu je proto nutné využít takový model AI, který je dostatečně pokročilý. 

Může to být: 

Využili jsme tedy nejlépe dostupný Microsoft Copilot. Protože ne všichni mají osobní Microsoft účet, generoval obrázky učitel a žáci si vybírali mezi čtyřmi možnými výstupy. Pokud vaši žáci osobní Microsoft účty mají, mohou si samozřejmě vygenerovat vše sami. 

Občas jsme zkusili upřesňující prompt, ale zjistili jsme, že některé věty AI ignoruje. 

Mimochodem, zajímavá je ponurost obrázků vygenerovaných Bingem, ale možná jsme mohli více experimentovat i se styly. To by se asi víc hodilo do hodin výtvarné výchovy.

Přemýšlej, mluv a vylepšuj

S obrázkem, který jsme získali, budeme nyní dál pracovat. 

  1. Odpovídá obrázek tvé představě?
  2. Co je na AI generovaném obrázku jiné a co je shodné s tvojí původní myšlenkou?
  3. Jaký upřesňující prompt bys zadal, aby se výstup více přiblížili tvé představě?
  4. Která slova, přívlastky, synonyma… ti pomohla obraz vylepšit? 
  5. Jak na tebe hotový obrázek působí? 
  6. Do jakého textu bys obrázek a jeho popis použil?
  7. Ukaž svůj obrázek spolužákům, diskutuj s nimi o tom, jak obrázek na ně působí. 

Reflexe

  1. Jaký vnímáš vztah mezi tvojí představou a slovy, kterými jsi ji vyjádřil? Je tvoje slovní zásoba dostatečná k popisu tohoto domu? 
  2. Imaginace, slova a výsledný obraz – to jsou 3 vrstvy našeho vnímání světa. Nejsou slova v tomto nedokonalá? Co myslíš? 
  3. Je vůbec v lidských silách dokonale popsat slovy naše představy, sny a vyjádřit myšlenky slovy?
  4. Obrázky, které jsi „napromptoval“, vytvořila generativní umělá inteligence. Použila k tomu jen tvá slova. Nakolik ji považuješ za kreativní, originální, samostatnou? 

Jak AI oživuje slova

Podívejte se, jakou úžasnou fantazii projevili žáci 9. ročníku základní školy, pročtěte si texty, kterými popsali jejich vysněný dům, i závěrečnou reflexi. Byla jsem ohromená jejich kreativitou, představivostí a slovní zásobou.

Ukázky z žákovské „reflexe

…Je velmi široké spektrum představ čehokoli, a proto je důležité velmi zeširoka popisovat jednotlivé věci, části prostoru, aby umělá inteligence pochopila, co chceme.

Děvče jako první pochopilo, že popsat obrázek v naší představě je nesmírně složité.

…les jsem si představovala více pohádkový (kolem zvířata, ne tmavý les).

…já si představoval jen kostru domu, ale vždy to vyhodilo velmi zachovalý dům. Ale to jsem nechtěl. Počítač mi do hlavy nevidí.

…v popisu bylo, že střechu pokrývá bílá poleva a na obrázku je perníková se zdobenými okraji.

…mně se naše vila líbí taková, jaká je, jen jsem si ty balkony představovala trochu jinak.

…Myslela jsem si, že balkony budou jinak. A že ten hlavní vchod nebude nahoře, ale takhle se mi to líbí ještě víc – jak se ty terasy (balkony) v podstatě stupňují.

Dost dětí se se svým obrázkem spokojilo, nechtěli ho upravovat, líbil se jim. Možná tu naopak AI vnáší do naší představy něco navíc, čím se inspirujeme dál?

…Má působit tak, že vás ohromí ještě dřív, než začnete domýšlet, proč se nachází v lese. Proto jsou v obrázku i auto, sochy, palmy atd. Dala bych to do nějakého textu, kde se schovává někdo slavný, ale nikdo nesmí vědět, kde je. A když už je slavný a bohatý, tak proč nebydlet v moderní vile schované v lese. Anebo parta kamarádů se rozhodla oddělit od normálního světa.

…ano, ale mohl by být za tmy a deště, ale nenapsal jsem to, takže prompt: za deště uprostřed tmavého lesa > za deště v noci uprostřed tmavého lesa.  

Tady je vidět postupná úprava promptu, přemýšlení nad tím, jak ho doplnit.

…opuštěná kolej před barákem, která vede do další koleje, kde stojí vlak mi moc smysl nedává. Opuštěný dům, ale svítí se proč?

AI chybí logika. S touto myšlenkou by se dalo dál určitě pracovat. 

Prompt je algoritmus, prompt je slohovka

I zadání pro  generativní AI může být slohovým útvarem a věřím, že se shodneme na tom, že lidé s chudou slovní zásobou, malou schopností vyjádřit své myšlenky, neschopností popisu a neznalostí synonym mohou stěží využívat všechny ty nádherné možnosti umělé inteligence. 

V tomto případě nám výuka českého jazyka, slohu, čtení knih a práce s literaturou určitě pomáhá v lepší práci s AI.

A naopak – aktivní psaní promptů, generování výstupů, převod našich myšlenek do stroje a přemýšlení nad tím vším… nám pomáhá zpětně lépe si uvědomit krásu a bohatost mateřského jazyka.

Ukamenují nás nyní klasičtí češtináři?

Na této aktivitě jsem se podílela já, Pavel Hodál (více na https://www.tybrdo.cz) a žáci dvou základních škol. A možná jste také podle stylu poznali, že většinu článku napsal Pavel.

Díky všem.

Dům u jahodové cukrárny

Tři náměty s AI

Námětů na využití AI v češtině začínám slyšet kolem sebe spoustu a to je samozřejmě dobře. Pro inspiraci několik přihodím.

Osnova

Docela ráda zadávám do aplikace, ať mi sepíše osnovu. Někdy se člověk musí ptát víckrát, než vzejde něco použitelného. Např. v šestém ročníku jsem takto vyprodukovala osnovu pro popis pokoje dítěte. Osnovy jsem dětem nakopírovala a předložila až po našem vlastním brainstormingu. Jejich úkolem bylo podtrhnout nebo zvýraznit, co by se jim ještě mohlo hodit. Pak si zadání mohli zkusit sami v aplikaci Codebreaker. Protože byla kvůli naší aktivitě přetížena, někteří rovnou přešli na Snapchat, což jen dokazuje, že mnozí AI už znají a používají v šesté třídě.

Všimla jsem si, že když jsem v jiných ročnících zadávala úkol s tím, aby žáci sami získali nápady pro osnovu nějakého slohového útvaru, příliš se jim nedařilo. Jakoby neuměli zhodnotit, který nápad je dobrý, a který ne, a jak přimět AI dalšími prompty k lepším výsledkům. Ale možná právě to patří k tomu, co máme procvičovat.

Možná jste se také setkali s trochu složitějším zadáváním promptů, kdy napíšete AI, koho má představovat, jaká je strategie zpracování, popis cíle a formátu a až nakonec zadání úkolu.

Jsi žák 7. třídy, který dostal za úkol napsat jako slohovou práci popis školy. Slohová práce by měla obsahovat jen vnější a vnitřní popis školy. Napiš pro takovou práci osnovu.

Tento výsledek už byl lepší, jenže i v tomto případě jsem úvodní prompt přepracovávala několikrát, než jsem zjistila, co pomůže. Učit tedy tento postup? Navíc to působí spíš jako rada na podvod.

Námět pro příběh

Někde v ChatuGPT jsem četla, že je možné požádat AI o horor ve dvou větách. Přidala jsem tedy chatu téma (témata) a několik z nich zkopírovala žákům. Tentokrát argumentovali, který z námětů je nejpoužitelnější a proč. Následně si zkusili zadat vlastní prompt a vlastní téma, jeden z výsledků vybrali a ve skupinách napsali pěkné příběhy. Umím si představit, že bychom s nimi mohli dále pracovat, např. napsat je na blog, vygenerovat k nim obrázky, načíst ve Vocaroo a připojit hudbu vytvořenou umělou inteligencí. Nyní jsme se naučili hlavně to, že AI může pomoci s generováním nápadů, ale my je musíme umět posoudit.

Procvičení minulých časů

Úkol původně z hodiny angličtiny bych si uměla představit i v češtině. Žáci měli za úkol vymyslet příběh tak, aby použili různé minulé časy. Příběh vložili na online nástěnku a k němu vygenerovali obrázek, např. v aplikaci Craiyon. Tady bychom se mohli bavit o tom, jak sestavit dobrý prompt, ale vlastně mi v tuto chvíli šlo jen ilustraci příběhu a prezentace jejich příběhů.

Co jsme se vlastně naučili?

Aktivit s AI jsem ve třídách vyzkoušela už bezpočet a věřím, že se zakrátko stanou běžnou součástí výuky. Ona to totiž není jenom hra, ale naplňování základních požadavků toho, co by měl digitálně kompetentní člověk znát, např.:

  • Umí formulovat vyhledávací dotazy tak, aby získal požadované výsledky.
  • Ví, jak použít výstupy pozměněné pomocí AI ve své práci.
  • Pochopí, že AI dokáže i tvořit a člověk ji/ho může pro svoji kreativitu využít.
  • Porozumí výhodám, limitům a výzvám.
  • Experimentuje s různými typy AI.
  • Stále se vzdělává a diskutuje o AI s ostatními.

(Výstupy jsou vybrány z Rámce digitálních kompetencí občana.)

Proč pracovat s umělou inteligencí v češtině

Od posledního článku o AI uběhlo něco málo času, virtuální prostor je zaplněn seznamem tipů na aplikace, využití v přípravě na hodinu a novými a novými pokusy. V této záplavě si říkám, co je vlastně mým úkolem. Učit o AI v češtině, nebo neučit? Jaký je výukový cíl?

Z prvních šetření o použití AI vyplývá, že člověk, který bude umět využít AI ve svém životě, na tom bude o něco lépe než ostatní. To by mohlo být docela dobrým argumentem, proč AI nezakazovat. Samotný Rámec digitálních kompetencí občana (s. 77) obsahuje celou kapitolku o tom, co všechno bychom měli s umělou inteligencí umět a jak na ni nahlížet. Mimochodem je to docela pěkný seznam inspirace i pro výuku. Ale proč o ní učit zrovna v češtině? Nabízím pro to čtyři důvody:

Jak psát tak, aby nám pomáhala

  • Napsat vhodný prompt,
  • nespokojovat se s prvním výsledkem, ale posoudit jeho kvalitu,
  • přidávat další prompty,
  • nechávat AI odpovědi přeformulovat,
  • vybírat jen část výsledků a přeformulovat je sám.

Umět číst její výsledky

  • Ověřovat informace, které poskytuje,
  • dohledávat informace,
  • věřit/nevěřit zdrojům a odkazům,
  • uvědomit si, které informace jsou příliš obecné,
  • vědět, co dokáže, nebo nedokáže, rozpoznat, kdy si vymýšlí.

Předsudky ukryté v našich textech

AI nevznikla z ničeho. Je nabitá vědomostmi, jenže jsou to vědomosti lidské. Prostě je čerpá z našich vlastních textů, např. z Wikipedie. Častokrát si ale ani neuvědomujeme, že i odborně se tvářící dokumenty mohou obsahovat předsudky, například když píšeme o doktorech, prezidentech, ale sestřičkách. AI si pak „myslí“, že prezident může být jen muž. Schválně zkuste zadat do překladače „engineer, die Präsidentin, die Doktorin“. Pokud necháme AI pracovat s takovým základem, je klidně možné, že ženám prostě dá nižší výplatu.

Co s tím v češtině? Minimálně se o tom s dětmi bavím, ukazuji jim, k jakým omylům v minulosti došlo, a třeba se časem začneme bavit i o tom, jak se stereotypům vyhnout.

Zvažovat, kdy AI pomůže

Tento návrh pochází právě z digitálního rámce, ale samozřejmě přenést myšlenku do výuky není jen tak. Pomůže nám ale skvělý seznam od aiEDU. Obsahuje prezentaci s 382 snímky plnými námětů do různých předmětů včetně angličtiny (češtiny). Například můžeme s dětmi mluvit o tom, proč AI občas mluví nevhodně, k čemu by mohlo/nemohlo být dobré, aby se AI naučila lidské zvuky, kdo by lépe napsal recenzi na knihu (AI, nebo člověk), zda je lepší vyhledávat informace psaním, nebo rozhovorem s chatbotem, zda je v pořádku, že AI vytváří obálky sci-fi apod.


Ve všech těchto argumentech zaznívá něco bytostně spjatého s komunikací, psaním, čtením, zkrátka texty. A právě proto bude užitečné si na téma AI vyhradit čas v hodinách. Zatím si někteří z nás neumí představit, jak o AI učit, mnozí jen varují a zakazují. I proto několik námětů do hodin najdete v jedné z mých posledních prezentací pro DIGI roadshow nebo se inspirovat v prvním článku. Nicméně to, na co nesmíme zapomínat, je zeptat se žáků, co se vlastně o umělé inteligenci naučili, mohlo by se jim totiž zdát, že si vlastně jen hráli.

Návrh Umělá inteligence – Digi roadshow uživatele Ludmila Kovaříková

Co by se těmito aktivitami žák naučil?

  • Ví, že AI někdy pomáhá, a někdy je její použití kontroverzní.
  • Je připraven uvažovat o etických otázkách, např. v jakém případě může AI rozhodovat o lidech.
  • Ví, že data, která AI potřebuje, mohou obsahovat předsudky a zkreslení.
  • Ví, že ze všeho, co se umístí online, se AI může dál učit.
  • Uvědomuje si, že AI je schopná vytvářet obsah a upravovat ho.
  • Být si vědom, co systémy AI dokáží, a co ne.
  • Umí formulovat vyhledávací dotazy tak, aby získal požadované výsledky.
  • Stále se vzdělává a diskutuje o AI s ostatními.

(Výstupy jsou vybrány z Rámce digitálních kompetencí občana.)

Čeština a digitální kompetence

Nedávno mi někdo tvrdil, že se v češtině nedají rozvíjet digitální kompetence. Pro tyto z vás i pro ty, kteří už přemýšlejí, jak se změnilo naše čtení, psaní a komunikace, jsem připravila krátký interaktivní přehled.

A jaké jsou zdroje těchto tipů kromě těch mých?

ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus. ISBN 978-80-7489-595-1.

Revize.edu.cz – 1. stupeň

Revize.edu.cz – 2. stupeň (o něco méně)

Zakážeme v češtině umělou inteligenci?

V newyorkských školách zakázali AI (umělou inteligenci), protože prý nerozvíjí kritické myšlení a dovednost řešení problémů. Na druhou stranu sociální sítě začínají zaplavovat příspěvky o tom, jak ji využít. Jak to tedy vidíte vy? Obáváte se toho, že děti vám prostě jen podstrčí uměle vytvořené texty?

I tentokrát jsem se snažila hledat spíš pozitivní stránku věci a tu jsem skutečně našla. Např. v článku ChatGPT—The Game-Changing App Every Teacher Should Know About najdete hned několik nápadů, které hodlám vyzkoušet.

  • Místo hledání odpovědi na Googlu nebo Wikipedii položíme otázku AI. Výhodou je, že můžeme klást další otázky a své porozumění si vyjasňovat.
  • Vysvětlení můžeme požadovat pro určitou úroveň, např. teorii relativity pro desetileté dítě. Z hlediska stylu bychom pak mohli porovnávat, čím se definice liší.
  • Můžeme chtít shrnutí nějaké historické události, textu apod. Pak znovu porovnat náš a její výsledek.
  • AI pro nás může psát příběhy, eseje, básně atp. a převádět je do jiných žánrů.
  • Místo metody Přemýšlej, diskutuj s partnerem, sdílej převeďme na postup Přemýšlej, diskutuj s partnerem, prober s AI, diskutuj, sdílej. Líbí se mi, že si tady trénujeme, jak výsledky AI hodnotit.
  • Nechte AI vytvořit otázky k textu.
  • Učme s AI digitálnímu občanství, tj. jak nejlépe AI používat.
Klady a přínosy AIZápory, problémy, výzvy
Může pomoci slabším žákům.
Připravuje je na budoucnost, kdy AI bude běžnou záležitostí. Učitelé mohou ukazovat, jak ji správně používat.
Žáci mohou podvádět, nepoužívat ji vhodným způsobem.
Bude nutné budovat dovednosti, které odhalí zkreslené nebo nesprávné informace.

A tipy do výuky?

Všichni učíme žáky vybírat klíčová slova z textu. Co takhle je nechat vypsat, použít můžeme např. aplikaci Answergarden nebo Mentimeter a pak se na odpověď zeptat AI? Samozřejmě tady určitě nekončíme, pokračujeme diskusí a porovnáním výsledků. U podobného tématu AI zadáme sepsat výtah a zhodnotíme výsledek.

Výsledek z textu o Smilodonovi (Aplikace Answergarden)

A výsledek AI:

  • Smilodon
  • masožravci
  • mrchožravý
  • machairodonti
  • Severní Amerika
  • Jižní Amerika
  • fosilní nálezy
  • nohy
  • kočkovité šelmy
  • špičáky
  • krevní tepny
  • mršiny
  • zakřivení špičáků
  • rychlý běh
  • robustní tělesná stavba
  • široce rozevřená tlama
  • vyhynutí machairodontů
  • velcí tlustokožci
  • chobotnatci
  • zemní lenochodi
  • pleistocén

A protože zrovna píšeme vypravování, zadala jsem AI jedno sepsat: Napiš krátké vyprávění, které bude mít tři odstavce, úvod, stať a závěr. Příběh bude o tom, že se mi zdálo, jak jsem se dostala do světa, kde se pořád měnily cesty. Na konci mě probudil manžel tím, že zavřel okno.

Běžně si totiž své příběhy vzájemně hodnotíme, jsem zvědavá, co řeknou na tenhle. Podstatou této práce totiž nebude, aby AI udělala práci za nás, ale abychom se naučili, jak s ní zacházet tak, aby přinesla uspokojivý výsledek. K mému příběhu totiž můžu přidávat další požadavky, ale to už samozřejmě musím vědět jaké.

Několik odkazů


Příběh jsem četla v šestce a sedmičce. Šesťákům se příběh líbil, sedmáci by dali spíš dvojku nebo trojku. Vadilo jim opakování myšlenek a vět.

Digitální kompetence s aplikací na houby

Chodíte rádi na houby? A myslíte, že dnešní děti na houby chodí? Přiznám se, že houby miluju, ale sbírat si je netroufnu. Možná to ale změní Aplikace na houby. A protože jsem postižená učitelka, hned jsem přemýšlela, jak bych aplikaci využila při rozvoji digitálních kompetencí. Přesněji řečeno – jak je rozvíjet cíleně. Mnoho z nás totiž při prvních pokusech aplikaci jen ukáže, vyzkouší a raduje se ze splnění úkolu. Bohužel vás zklamu – tohle nestačí.

Jaké otázky si klást, abych rozvíjel digitální kompetence záměrně?

  • Přečtěte si varování na začátku aplikace a při rozpoznávání hub. Zarazilo vás něco? Proč? Na co si máte dávat pozor?
  • Jaké kategorie aplikace obsahuje? Kterou z nich pravděpodobně využijete nejčastěji? Proč?
  • Kdo ji vytvořil? Lze o autorech dohledat nějaké informace?
  • Které části jsou placené? Využili byste je? Proč? Dá se zjistit cena?
  • Kdy byla aplikace naposledy aktualizována? Proč je tato otázka důležitá.
  • Jaké jsou recenze? Nejeví se podezřele?
  • Jaké informace o nás aplikace sbírá?
  • Prohlédni si i jiné aplikace k určování hub. Čím se liší? Co nabízí nového? V čem je která kvalitnější nebo přínosnější?
  • Ověřovali byste informace o houbách? Proč ano, či ne.
  • Pokus se dohledat informace o aplikaci na jiných webových stránkách. Co o ní říkají?
  • Troufli byste si s touto aplikací sbírat houby?
  • Kolik hvězdiček aplikaci dáte? Proč?

Pracovní list s většinou předchozích otázek si můžete stáhnout. Určitě přijdete na řadu dalších otázek a klidně je připište do komentáře pod článek.

Jak by mohla vypadat hodina

EVOKACE: Chodíte rádi na houby? Jíte vůbec houby? Stáhli jste si někdy aplikaci na rozpoznání rostlin nebo hub?

UVĚDOMĚNÍ: Stažení aplikace a řešení pracovního listu ve skupinách. Diskuse.

REFLEXE: Troufli byste si s touto aplikací sbírat houby? Proč ano, či ne? Zvolili by jinou aplikaci? Proč?

Pracovní list je vytvořen v aplikaci Canva.

Digitální kompetence

  • Žák ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít. (Protože se učí rozpoznávat houby pomocí aplikace. Porovnává, která aplikace je lepší. Zdůvodní proč.)
  • Získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah. (Zjišťuje informace o aplikaci v aplikaci, v obchodě s aplikacemi a na dalších webových stránkách. Na základě toho aplikaci hodnotí.)
  • Využívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce. (Usnadňuje si vyhledávání hub.)
  • Seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání. (Učí se posuzovat nové aplikace.)
Tak co myslíte? Je to špička nebo lysohlávka?

Kde najít podrobnosti o digitálních kompetencích

Popis digitálních kompetencí

Každému vyhovuje něco jiného. Někomu stručnost, někomu podrobnější členění. Stačí si vybrat.

Všechny tyto materiály vzešly z tzv. DigComp 2.1, dokumentu vytvořeného Evropskou komisí. Protože různé instituce dělají věci různě, může se stát, že využijete trošku odlišnou verzi Digigramu. Moc pěkný popis najdete také v Evropský rámec DK 2.0 (KISK). A protože svět kolem nás se mění, už bylo potřeba poupravit i Digcomp a vznikl DigComp 2.2. Ten bohužel ještě nebyl přeložen.

Kam pro češtinu a další obory?

Vypadá to, že nabídky je hodně, ale většinou se odkazy přebírají.

  • Revize.edu.cz – Sjeďte níže a rozklikněte stupeň a obor. Jednotlivé šipečky opět nabízí teoretičtější pohled a níže i konkrétnější tipy.​
  • Digigram​ – V 1. záložce najdete vymezení digitální gramotnosti v oborech, ve druhé už konkrétní přípravy na hodinu.
  • Digiškola – Část RVP.cz.​

Co by ještě mohlo pomoci

Daniela Růžičková pokládá zajímavou a poměrně důležitou otázku: Jak se změnil náš obor vlivem digitálních technologií? To neznamená, že se změnila (jen) didaktická část, tedy že si s nimi zahraju Kahoot a domácí úkol dám na Umíme to. Spíš jde o to, co za mě nikdo v žádném jiném předmětu neudělá? A v případě češtiny bych sama položila tyto otázky:

  • Jak se mění mé užívání jazyka?
  • Jak se mění vlivem technologií mé čtení a psaní?
  • Co potřebuje umět současný uživatel jazyka?

Dost často se stává, že učitelé odpovídají stížnostmi na to, že děti píšou jen heslovitě, pořádně nečtou, znesvěcují češtinu anglicismy apod. Jako bychom my češtináři měli svá vlastní kognitivní zkreslení a odmítali vidět skutečné změny, např. čtení e-knih, poslouchání podcastů a audioknih, problematiku copywritingu a další.

Další zdroje

Kam jít diskutovat

DIGI plovárny SYPO jsou ideálním místem, samozřejmě kromě konferencí. Počítejte ale s tím, že by opravdu mělo jít o diskusi, ne o přednášku nebo workshop.

Jenže…

Distanční výuka nás naučila hodně, takže jsme připraveni na rozvíjení digitálních kompetencí v oborech. Nebo ne? Situace je bohužel komplikovanější. To, že používáme digitální technologie v češtině ještě neznamená, že rozvíjím digitální kompetence. Velmi často dochází k mylným předpokladům, tzv. miskonceptům. A o tom zase jindy.

Čtenářský deník v Canvě

Letos jsem se se čtenářským deníkem trochu nazlobila. Nabídla jsem žákům různé varianty: lapbook, ucelený text v obyčejném textovém editoru nebo webovou stránku. Jako web jsem doporučila vyzkoušet Canvu. A tady se stal zádrhel. Vytvořila jsem dvě varianty webu na trilogii, kterou jsem právě přečetla, ale Canva se rozhodla, že zrovna v tu chvíli změní editor. Tedy… narozčilovali jsme se hodně a tímto se zejména Honzovi omlouvám za tu spoustu promrhaného času. Nakonec jsme pochopili, že web nesmíme vytvářet z webu, ale z prezentace, kterou nasdílíme jako web. Vypadá to docela hezky, schválně vyzkoušejte to podle návodu, tentokrát beze slov.

Mé vzory byly dva schválně. Přemýšlela jsem, zda cílem má být zaujmout čtenáře, nebo provést důkladnější analýzu textu. Nicméně protože jsem se vše rozhodla zvládnout za jedno odpoledne, zas takový rozdíl nečekejte.

A pokochejte se pracemi žáků:

Naprostým překvapením pro mě byla volba aplikace, kterou jsem neznala. Carrd není tak intuitivní a vlastně zdarma můžete vytvořit jen tři weby, ale Bára zaexperimentovala a všechny tři propojila. Výsledek byl neuvěřitelný. K dokonalosti chyběly ještě volně dostupné obrázky, ale na to už nezbýval na konci roku čas.

Deathnote

Lapbooky také nakonec vznikly, dokonce i tak, že si jedna žačka stáhla můj návod pro učitele a podle něj svůj čtenářský deník vytvořila. A dokonce pochopila, že se nějakou skládačku může sama naučit na YouTube.

Otázky, ze kterých děti své zápisky zpracovávaly, jsem sepisovala z různých článků, zejména od M. Šlapala, ale i Čtenářských klubů. Práce na nich trvala dlouho, ale určitě nemá smysl, abych si je nechávala pro sebe. Můžou pomoci např. začínajícím učitelům. Musím ale zároveň dodat, že přemýšlet takovým způsobem o knihách se žáci učili od 6. ročníku.

Podle návodu

Jednoduché, ale k věci

Verča si vyhrála…

A co digitální kompetence?

Přiznám se, že jsem ke konci roku ztrácela dech. Řešili jsme sice obrázky a typografii, ale méně, než by se mělo, kdybych chtěla záměrně digitální kompetence rozvíjet.

Jak jsme psali na web – kuchařka

Asi vás nepřekvapí, že psaní do „wordu“ je pro mě málo. Ono i to psaní do textových editorů by si zasloužilo samostatný článek. Zkusme ale tuto část na chvíli přeskočit a představit si, kam v současnosti všude můžeme psát. Asi vás napadají sociální sítě, weby, popisky videí, obrázků na Instagramu apod. Ono to ale souvisí i s tím, co a jak chceme vyjádřit, kdy použít text, kdy infografiku, kdy audio. I tímto způsobem přece předáváme informace. Všimněme si jen, jak se v současnosti mění způsob psaní zpráv. Často míváme vložený odkaz na tweet nebo je text rovnou namluvený. A teď to srovnejte se slohovkami ve škole. Taky jste se lekli?

Proč tedy nezkusit psaní rozšířit dál. Letos jsem se o to pokusila dvakrát. Se sedmáky jsme si vytvořili vlastní kuchařku na Google webech a s deváťáky jsme zkusili interpretovat knihu v Canvě, kterou jsme také převedli na web.

V kuchařce jsme se snažili dodržovat jednoduchou typografii, i když s neslabičnými předložkami to vůbec nebylo jednoduché. Mluvili jsme o různých stránkách s recepty, třeba o Kuchařce pro dceru, protože ta je trochu jiná. V případě obrázků jsme diskutovali o tom, jak zjistit, zda ho můžeme použít. A naopak jak dohledat jeho licenci. Samozřejmě by celá kuchařka byla jednodušší v Padletu, ale já schválně volila už rovnou nějaký editační systém, ve kterém by se učili pohybovat a řešit problémy. Tolik k digitálním kompetencím.

Pokud byste si chtěli zařídit také takovou kuchařku, nechte se inspirovat krátkým videem, které vás to naučí.

Samotná práce by si zasloužila mnohem víc času, než kolik jsme jí věnovali. Nakonec mě ale překvapilo, jak se toho zhostili někteří kluci, kteří si užívali domácí vaření, focení a natáčení videa.

Práce s Českým národním korpusem

K nejčastěji používaným online příručkám určitě patří Internetová jazyková příručka. K méně častým Český národní korpus. Ono se také není co divit, většina učitelů se po zhlédnutí jakéhokoli webináře lekne nad jeho složitostí. Proto jsem natočila video, které vás ve 13 minutách některé základní úkoly naučí. Prosím jen o toleranci, nejsem ani „jůtůbr“, ani odborník na ČNK, omluvte přeřeky a nedostatky v plynulém toku řeči. Tato nahrávka má sloužit jen k rychlému seznámení a zároveň jako podpora mých kurzů.

Příklady cvičení pro žáky

Zdroje pro seznamování s korpusem

K čemu „korpus“ ve škole?

  • Ukládat si výsledky pro svá cvičení​.
  • Orientovat se v celé šíři jazyka, nejen ve spisovné části​.
  • Být si vědom vývoje jazyka (Viz změny slova „neoptimálnější“.) RozhlasVesmír.

Žáci by sami (zkoumáním v korpusu, zkoumáním na internetu, v knihách) měli zjistit, v kterých kontextech se toto slovo nejčastěji používá, tedy v kterých kontextech ho budou nejčastěji potřebovat zvolit, a ty pak využít…

(Průvodce pro začínajícího češtináře)​

A jeden zajímavý podcast navrch