V květnu 2025 byl zveřejněn nesmírně zajímavý dokument, který nám může hodně napovědět něco o tom, jak pracovat s umělou inteligencí ve školách. Zajímavý je z několika důvodů. Za prvé je psán srozumitelně a vtipně (dokonce obsahuje i pokyny pro chatboty) a zároveň poskytuje solidní základ doporučení pro učitele včetně odkazů na mnoho lekcí. To vše v propojení s jejich stávajícím kurikulem. Za druhé obsahuje to, co mi v jiných publikacích a upoutávkách na AI ve škole chybí. Rozhodně není pojat tak sluníčkově, neohání se efektivitou a usnadněním práce učitelů, ale vychází z některých prvních studií. Co oceňuji nejvíc, je, že vám odpoví i na otázku proč, a v mnoha případech propojí souvislostmi, u kterých si řeknete „Aha, tak teď mi to došlo.“
Pokračovat ve čtení →Když se slova mění v obrázky…
To tak jednou Pavel přemýšlel, jak souvisí naše imaginace a bohatost slovní zásoby s generativní umělou inteligencí. Prompt je pro něj algoritmus, ale také slohovka. A tak jsme společně přemýšleli, zda se dá umělá inteligence využít v hodině českého jazyka.
Jak funguje naše imaginace? Můžu s pomocí umělé inteligence rozvíjet slovní zásobu?
Představte si zajímavý dům…
Zaujal vás natolik, že stojíte v úžasu a…
Pokračovat ve čtení →Tři náměty s AI
Námětů na využití AI v češtině začínám slyšet kolem sebe spoustu a to je samozřejmě dobře. Pro inspiraci několik přihodím.
Osnova
Docela ráda zadávám do aplikace, ať mi sepíše osnovu. Někdy se člověk musí ptát víckrát, než vzejde něco použitelného. Např. v šestém ročníku jsem takto vyprodukovala osnovu pro popis pokoje dítěte. Osnovy jsem dětem nakopírovala a předložila až po našem vlastním brainstormingu. Jejich úkolem bylo podtrhnout nebo zvýraznit, co by se jim ještě mohlo hodit. Pak si zadání mohli zkusit sami v aplikaci Codebreaker. Protože byla kvůli naší aktivitě přetížena, někteří rovnou přešli na Snapchat, což jen dokazuje, že mnozí AI už znají a používají v šesté třídě.
Pokračovat ve čtení →Proč pracovat s umělou inteligencí v češtině
Od posledního článku o AI uběhlo něco málo času, virtuální prostor je zaplněn seznamem tipů na aplikace, využití v přípravě na hodinu a novými a novými pokusy. V této záplavě si říkám, co je vlastně mým úkolem. Učit o AI v češtině, nebo neučit? Jaký je výukový cíl?
Z prvních šetření o použití AI vyplývá, že člověk, který bude umět využít AI ve svém životě, na tom bude o něco lépe než ostatní. To by mohlo být docela dobrým argumentem, proč AI nezakazovat. Samotný Rámec digitálních kompetencí občana (s. 77) obsahuje celou kapitolku o tom, co všechno bychom měli s umělou inteligencí umět a jak na ni nahlížet. Mimochodem je to docela pěkný seznam inspirace i pro výuku. Ale proč o ní učit zrovna v češtině? Nabízím pro to čtyři důvody:
Pokračovat ve čtení →Čeština a digitální kompetence
Nedávno mi někdo tvrdil, že se v češtině nedají rozvíjet digitální kompetence. Pro tyto z vás i pro ty, kteří už přemýšlejí, jak se změnilo naše čtení, psaní a komunikace, jsem připravila krátký interaktivní přehled.
Pokračovat ve čtení →Zakážeme v češtině umělou inteligenci?
V newyorkských školách zakázali AI (umělou inteligenci), protože prý nerozvíjí kritické myšlení a dovednost řešení problémů. Na druhou stranu sociální sítě začínají zaplavovat příspěvky o tom, jak ji využít. Jak to tedy vidíte vy? Obáváte se toho, že děti vám prostě jen podstrčí uměle vytvořené texty?
I tentokrát jsem se snažila hledat spíš pozitivní stránku věci a tu jsem skutečně našla. Např. v článku ChatGPT—The Game-Changing App Every Teacher Should Know About najdete hned několik nápadů, které hodlám vyzkoušet.
Pokračovat ve čtení →Digitální kompetence s aplikací na houby
Chodíte rádi na houby? A myslíte, že dnešní děti na houby chodí? Přiznám se, že houby miluju, ale sbírat si je netroufnu. Možná to ale změní Aplikace na houby. A protože jsem postižená učitelka, hned jsem přemýšlela, jak bych aplikaci využila při rozvoji digitálních kompetencí. Přesněji řečeno – jak je rozvíjet cíleně. Mnoho z nás totiž při prvních pokusech aplikaci jen ukáže, vyzkouší a raduje se ze splnění úkolu. Bohužel vás zklamu – tohle nestačí.
Pokračovat ve čtení →Kde najít podrobnosti o digitálních kompetencích
Popis digitálních kompetencí
Každému vyhovuje něco jiného. Někomu stručnost, někomu podrobnější členění. Stačí si vybrat.
- Revize.edu.cz – Když kliknete na šipky, zobrazí se vám stručný popis DK, hned vedle si také můžete stáhnout pdf.
- RVP se změnami – Tuto variantu mám raději, protože celé RVP v pdf už obsahuje část změn.
- OVU pro digitální gramotnost – Poměrně dlouhá tabulka, ve které jsou DK rozepsány podle ročníků.
- Digitální gramotnost – obecný kurz
Všechny tyto materiály vzešly z tzv. DigComp 2.1, dokumentu vytvořeného Evropskou komisí. Protože různé instituce dělají věci různě, může se stát, že využijete trošku odlišnou verzi Digigramu. Moc pěkný popis najdete také v Evropský rámec DK 2.0 (KISK). A protože svět kolem nás se mění, už bylo potřeba poupravit i Digcomp a vznikl DigComp 2.2. Ten bohužel ještě nebyl přeložen.
Pokračovat ve čtení →Čtenářský deník v Canvě
Letos jsem se se čtenářským deníkem trochu nazlobila. Nabídla jsem žákům různé varianty: lapbook, ucelený text v obyčejném textovém editoru nebo webovou stránku. Jako web jsem doporučila vyzkoušet Canvu. A tady se stal zádrhel. Vytvořila jsem dvě varianty webu na trilogii, kterou jsem právě přečetla, ale Canva se rozhodla, že zrovna v tu chvíli změní editor. Tedy… narozčilovali jsme se hodně a tímto se zejména Honzovi omlouvám za tu spoustu promrhaného času. Nakonec jsme pochopili, že web nesmíme vytvářet z webu, ale z prezentace, kterou nasdílíme jako web. Vypadá to docela hezky, schválně vyzkoušejte to podle návodu, tentokrát beze slov.
Pokračovat ve čtení →Jak jsme psali na web – kuchařka
Asi vás nepřekvapí, že psaní do „wordu“ je pro mě málo. Ono i to psaní do textových editorů by si zasloužilo samostatný článek. Zkusme ale tuto část na chvíli přeskočit a představit si, kam v současnosti všude můžeme psát. Asi vás napadají sociální sítě, weby, popisky videí, obrázků na Instagramu apod. Ono to ale souvisí i s tím, co a jak chceme vyjádřit, kdy použít text, kdy infografiku, kdy audio. I tímto způsobem přece předáváme informace. Všimněme si jen, jak se v současnosti mění způsob psaní zpráv. Často míváme vložený odkaz na tweet nebo je text rovnou namluvený. A teď to srovnejte se slohovkami ve škole. Taky jste se lekli?
Pokračovat ve čtení →