Skládačky v mluvnici

Důkaz, že psát zápis se dá i jinak.

Tato skládačka se jmenuje Tab Books a najdete ji na Homeschoolshare.

Co naplat. Druhy zájmen, jakkoli s tím nesouhlasím, jsou i v přijímacích zkouškách, takže je potřeba je neustále opakovat. Každý rok třeba jinak.

A ještě jinak.

A mluvnické kategorie sloves…

trochu i se skečnoutingem.

Tento článek byl publikován 16. 9. 2018 na Vyučování.

Výstava v galerii

S “metodou” Gallery Wall jsem se setkala v publikaci The Interactive Reading Notebook Comprehension a okamžitě ji během školního roku využila, když jsme si povídali o bibli. Chtěla jsem, aby děti uchopily toto téma samostatně, aniž bych jim musela příběhy vyprávět. Když pominu evokaci, hlavním úkolem dětí bylo přečíst jeden příběh a zpracovat ho do skládacího organizéru. Tj. nakreslit obrázek podle toho, který obraz jim utkvěl v paměti nejvíce (strategie vytváření představ) a stručně příběh převyprávět (strategie shrnování). Poté se děti rozešly po třídě a poslouchaly jiné příběhy, přitom kreslily a psaly si poznámky. 

Podobným způsobem bychom mohli zpracovat pověsti, pohádky, báje apod. (A upřímně, bavilo by mě to víc, než poslouchat referáty. 🙂 

Výstava v galerii (pracovní list s odkazy na zdroje)

Fotogalerie

article preview
Galerie

Tento článek byl původně publikován 14. 8. 2018 na Vyučování.

Lapbooky v dílně čtení

S lapbooky se roztrhl pytel. Ve svých hodinách je i já zkouším různým způsobem nějak uplatnit, zejména proto, že mám ráda různé skládačky. Letos jsem vyzkoušela lapbooky v dílně čtení. Jen jsem odmítla dát dětem volnost. Trvala jsem na tom, aby hodiny měly klasický řád dílen, tj. minilekce, moje modelování, jejich čtení, zápisky, sdílení. Zároveň jsem volila aktivity tak, abychom rozvjíjeli některé dovednosti a všímali si různých prvků příběhu. V průběhu tří měsíců jsem hledala cestu, jak na to. 

Níže vkládám k dispozici celou metodiku s návodem, modelováním a vzory skládaček. Může se hodit i jako vzor pro otázky v dílně čtení i bez lapbooků.

Výhody:

  • rozvoj tvořivosti;
  • vyhovuje dětem, které baví něco vyrábět;
  • tvorba a čtení baví;
  • nádherné výstupy.
Sdílení s lapbooky

Nevýhody:

  • tvar skládaček stanovený mnou mohl některé děti omezovat;
  • zadaný úkol nemusel knize vyhovovat;
  • nutnost mít při sobě tři měsíce stejnou knihu;
  • pokud někdo často chyběl, některé skládačky musel dodělávat v jedné hodině a méně četl;
  • některé silnější knihy (např. To) zůstaly nedočteny;
  • některé aktivity se týkaly jen části knihy.

Tento článek byl původně publikován 14. 8. 2018 na Vyučování.

Losovací kartičky pro psaní příběhů

Občas člověk potřebuje do slohového vyučování nějaký kreativní nápad. Jak ale vzbudit fantazii dětí, aby se rozepsaly? Třeba nějakými startéry nebo losovacími kartičkami. Pro následující slohové období jsem se inspirovala především generátorem startérů na www.scholastic.com/teachers/story-starters/ a přidala nějaké organizéry, které pomohou se základními vlastnostmi příběhu.

V následujícím souboru najdete přehledné tabulky se startéry pro fantasy a sci-fi, dále jednotlivé sloupce připravené pro vytištění na barevné papíry, aby děti mohly losovat (žánr, postava, vlastnosti postavy, zápletka) a několik nákresů pro vytvoření příběhu.

V dokumentu jsou uvedeny zdroje.

Článek byl původně publikován 14. 8. 2018 na Vyučování.

Publikace ke čtenářské gramotnosti 2

Nápadník menteeho – rozsáhlá publikace obsahuje lekce jak k českému jazyku, tak k jiným oborům

Vychází ze čtenářského kontinua.

Kritické lístky – drobnější inspirativní pdf připravované Kateřinou Šafránkovou

Kritickelistky

Kritická gramotnost – časopis projektu Pomáháme školám k úspěchu

Pedagogické inspirace – newsletter s odkazy na spoustu další inspirace

Videokanál projektu Pomáháme školám k úspěchu

Čtenářské kluby – videa (a další inspirace)

Čteme a píšeme naučné texty – publikace vycházející z překladů i vlastních nápadů s využitím grafických organizérů, i když je určena pro druhou třídu, ukazuje jako jedna z mála publikací, jak s organizéry pracovat

Záznamy z četby pomocí grafických organizérů – 2. díl, především k beletrii

ctemeapiseme

Článek byl původně publikován 2018 na Vyučování.

Wikipedie? Wikipedie!

Wikipedie znamená pro většinu učitelů věčného strašáka. Děti kopírují, stahují, nerozumí při referátu tomu, co říkají… Jenže musím říct, že ve mně vždy vzbuzovala obdiv. Obdiv k množství autorů, kteří zadarmo tráví svůj čas u počítačů, aby sepisovali pro ostatní vědomosti současného lidstva. A tak mě letos přivábily kurzy, které nabízely přímo učitelům vhled pod pokličku psaní.

A hned jsem v jedné hodině některé z námětů vyzkoušela.

Začali jsme T-grafem ve dvojicích s otázkou, jaké klady a zápory Wikipedie přináší. Kupodivu nám z diskuse vyplynulo, že Wikipedie už není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Naopak, někdy je i pro deváťáka dost těžké poznat, co je vlastně to důležité. 

A co se týká výhrad k pravdivosti, věděli jste například, že při srovnání odbornější encyklopedie Britannica a Wikipedie vyšly obě encyklopedie z testu téměř shodně?1 Problém ovšem nastává, když někdo začne psát o méně známém tématu, které úplně nejsme s to zkontrolovat. 

t-graf.jpg

Nicméně v každém článku si autoři musejí pohlídat, z čeho čerpají. Pro wikipedisty to znamená ověřitelné sekundární zdroje a pro mě vysvětlit dětem, co je to zdroj primární, sekundární a terciární. Musím přiznat, že ne vždy jsem si ale věděla rady.

A protože mým cílem bylo nahlédnout pod tu pokličku, pokoušeli jsme se orientovat ve Wikipedii pomocí otázek, které jsem si vyzkoušela i já na pražském kurzu. (V závorce najdete ode mě nápovědu.)

  1. V kolik hodin proběhla poslední změna na Wikipedii a kdo ji udělal? (sloupce vlevo – poslední změny)
  2. Kdo je autorem článku Jan Hus a který den vznikl? (Bonus: vytvořte odkaz na původní, nejstarší verzi tohoto článku.) (zobrazit historii a najít nejstarší, článek lze rozkliknout nebo zatrhnutím dvou článků porovnat verze)
  3. Jak se jmenuje uživatel, který založil článek Krajta papuánská(IP adresa = anonymní uživatel, každého autora můžete rozkliknout a zjistit, jaké články píše)
  4. Podívejte se do historie článku Mířovice. Anonymní uživatel do článku vložil text, který byl následně smazán. Co tam napsal a jak dlouho to v článku vydrželo? (v historii najít anonymního autora a zatrhnutím článků porovnat verze)
  5. Proč není Jan Neruda v kategorii Spisovatelé(zařazuje se do nejbližší možné kategorie)
  6. (bonus) Co provedl uživatel Ladislavspacek 8. srpna 2014 v 17:27 v hesle Ladislav Špaček? Zvládnete i zjistit, jaký to mělo mediální dopad? (odpověď lze najít i mimo Wikipedii > můžeme řešit otázku etiky, do jaké míry uveřejňovat informace o známých osobnostech tak, abych nepoškodil jejich pověst nebo co lze dopsat do článku o Trumpovi a proč se hovoří o zamykání článků.)
  7. (bonus) Proč byl z Wikipedie smazán článek E&K Automation(odkazy > diskuse, Článek smazán, protože nebyl podložen sekundárními zdroji. Lze diskutovat o tom, že by si každá firma mohla o sobě napsat článek. Děti pravděpodobně položí otázku, zda oni můžou psát o sobě.)

Celou lekcí jsem mířila k tomu, aby děti začaly vnímat Wikipedii o něco kritičtěji a realističtěji. Chtěla jsem, aby zjistily, že nejde Wikipedii jen tak odsoudit a že psaní Wiki má svá pravidla. Že je to i o nás, o čtenářích, abychom se s předloženými informacemi dokázali poprat, odhalit míru zpřesňování, porovnat s Wiki v jiném jazyce, dohledat sekundární zdroje, zkontrolovat důvěryhodnost autora, uvažovat nad etickou stránkou informací.

reflexe žáků samotných?

  • Naučila jsem se, že můžu dohledat první verzi článku. Taky to, že jsou tam asi poměrně fajn lidi, poněvadž stránku nesmazali hned a chtěli diskutovat o její vhodnosti. Naučila jsem se, že jde pouze o hledání, protože vždycky se tam ty věci dají najít.
  • Naučila jsem se, jak často probíhá aktualizace.
  • Nahlédla jsem do zákoutí Wikipedie.
  • Naučila jsem se porovnávat stránky.
  • Dozvěděla jsem se, že nemůžu napsat článek o naší soukromé věci.

Zajímavé odkazy:

1 Internet encyclopaedias go head to head

Článek byl původně publikován 17. 6. 2018 na Vyučování. 

Flipbooky o postavách

Možná jste stejně jako já okouzlení různými skládačkami a lapbooky. Nápadů na internetu je hodně, jen si vybrat. Tentokrát jsem vyzkoušela flipbook, který je zaměřený na charakterizaci postavy.

article preview

Na stránkách, kde učitelé publikují své pracovní listy pro jiné učitele, jsem našla krásný návod k charakterizaci postav. V autorčině flip flap booku děti přistupují ke svým postavám jako budoucí autoři a uvažují, co by o nich měly uvést ve své budoucí knize vzhledem k zápletce. Na vzor jejího flipbooku se můžete podívat i na YouTube

Mně to však nestačilo a hledala jsem další náměty, co všechno k postavám psát. Návod jsem pak rozdělila na čtyři základní části, z nichž si žáci vybírali, co se hodí pro jejich postavu.

  • Základní údaje (sem patří i vlastnosti postav)
  • Co má postava ráda/nerada (a co může také ovlivnit zápletku)
  • Vnitřní svět postavy
  • Lidé, kteří jsou pro postavu důležití
Flipbook, Nástroje smrti

Protože jsme zkoušeli flipbooky v deváté třídě, kde děti už znaly lapbooky, mohli jsme se rovnou ponořit do práce. Nebylo nutné vysvětlovat, jak pojmenovávat vlastnosti nebo stříhat skládačky. Každý se snažil vymyslet něco svého, originálního. A vznikly krásné práce, o kterých jsme si pak povídali.

Ke stažení: Návodné otázky k flipbooku

Fotogalerie


Zdroje:

Článek byl původně publikován 7. 1. 2018 na Vyučování.

Co tedy učit?

O čtenářských kontinuích

Na svých kurzech ráda pokládám otázku, co musíme jako čtenářsky gramotní lidé umět. Většina učitelů v tu chvíli netuší, že otázka je téměř neřešitelná a že pokaždé skončíme seznamem seznamů dovedností čtenáře. Vlastně mi spíš slouží k tomu, abychom si uvědomili, co víme a co všechno nevíme. Protože když si nejsme jisti, co rozvíjet, těžko to můžeme dělat s jistotou profesionálů. 

Jako profesionálové se můžeme inspirovat testy PISA, testy PIRSLdefinicí čtenářské gramotnosti panelu VÚP, čtenářskými strategiemi nebo čtenářskými kontinui. I když se tyto možnosti částečně překrývají, každá z nabízených variant obsahuje nějaká pozitiva navíc, třeba v míře zdůraznění nebo vysvětlení některých dovedností. 1 

Problémy v těchto seznamech vnímám (minimálně) tři. Zaprvé už tento výčet učitelům zamotá hlavu. Zadruhé řada z nich bude v přehledech dovedností vidět pouze teorii. Zatřetí dnešní svět se vyvíjí tak rychle, že jakýkoli popis nikdy nebude kompletní. A proto ti skuteční profesionálové stále zpřesňují a zpřesňují, co vlastně znamená číst. Učiteli se pak dostávají do rukou tzv. čtenářská kontinua, což jsou dlouhé popisy dovedností (a nejen dovedností).

mapa-uc.-pokroku.jpg
Takto jsem si vždy představovala mapu učebního pokroku. (Realita je jiná.)

V České republice jsou prozatím k dispozici kontinua tři (což nám situaci nijak neulehčuje):2

Mapy učebního pokroku (Scio) – jsou k dispozici ke stažení zdarma. Dokument obsahuje i další gramotnosti. Popisy pokroku jsou nejkratší z těchto tří variant, ale navíc obsahuje i zvlášť pojmenovanou úroveň čtení elektronických textů. Scio nabízí k jednotlivým úrovním aktivity, ke kterým získáte přístup po přihlášením školy do systému. Aktivity jsou prozatím zdarma.

Literární referenční rámec – je výstup z projektu, do kterého se zapojila Karlova univerzita. Rámec je rozdělen podle věku na 12 – 15 let a 15 -19 let. Popis toho, co by měl žák zvládat najdete v sekci didaktika, obohacením projektu je i výběr knih a posouzení jejich obtížnosti.

Čtenářské kontinuum (Nadace The Kellner Family Foundation) – je patrně nejdůkladnějším přístupem ke čtení obsahujícím i konkrétní příklady z hodin. Bohužel autoři ještě nedovolují přístup veřejný přístup. Přihlášení bylo přístupné těm, kteří se zúčastnili některého z kurzů Hany Košťálové. 

V roce 2018 vydal NUV dokument Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Dokument se dost blíží čtenářskému kontinuu PŠÚ. Doporučuji tedy prolistovat.

Co poradit učiteli, který i přes náročné pročítání chce proniknout do tajů gramotnosti? Osobně se snažím všechno pročíst a zpřehlednit si jednotlivé části sepsanými poznámkami. Získávám tak alespoň přehled, o čem si myslím, že “už to učím”3, s čím potřebuji pracovat (dohledat informace) a čemu nerozumím vůbec (prozatím uložit k ledu). Pokud se do této obdivuhodné práce pustíte, budu ráda za všechny přínosné připomínky.

ctenarska-kontinua.jpg
Tři kontinua

1 Např. definice VÚP explicitně uvádí postoj ke čtení, sdílení nebo metakognici, tj. přemýšlení o přemýšlení během čtení.

2 Podrobnější informace např. o australském kurikulu najdete v sérii článků Silvie Kratochvílové. Zajímavostí je, že americké Common Core Standards jsou dostupné pro tamější učitele i jako aplikace pro iPad a Android. Svůj RVP si tak vlastně vyučující můžou nosit v mobilu.

3 Dojem, že něco učíme, nemusí být správný. Např. vyhledávání informací otázkami typu “Jak se jmenuje hlavní postava?” nepokrývá celou škálu možností. Testy PISA obsahují několik úrovní této dovednosti podle obtížnosti.

Obrázky k článku byly vytvořeny pomocí aplikace easelly. (MapaČtenářská kontinua)

Článek byl původně publikován 24. 7. 2017 na Vyučování.

Dekorace z knih

dekorace

VAROVÁNÍ: NÁSLEDUJÍCÍ ZÁBĚRY MOHOU BÝT PRO NĚKTERÉ ČEŠTINÁŘE TRAGICKÉ!

Výzva 56 klade před učitele spoustu dalších nečekaných výzev. Jedna z nich nastává, když si uvědomíte, že není kam nové knihy dát. A proto se rozhodnete svou knihovnu po letech vyčistit. Vždyť chudáci klasikové odpočívali dost dlouho, aniž by na ně někdo sáhl kromě dnů inventarizace, a v antikvariátech by nám také ruce neutrhali.

Jenže zbavovat knihy života je zatraceně těžké. Co takhle je ještě k něčemu využít? Nakonec jsem některé z nich zneužila. Vybídla jsem totiž kolegyni, aby třídu, ve které stojí knihovna, ozdobila dekoracemi z knih.

Zlomyslný ďáblík, který mě popohnal k činu, se našel na Pinterestu po zadání „book“ a „decorations“. A žáčci se pak činili.

Článek byl původně publikován 17. 10. 2015 na Vyučování.

Opakování učiva s grafickými organizéry

Grafické organizéry (nákresy, které pomohou zapamatovat si lépe učivo) docela dobře mohou sloužit i k opakování. Toho využívám např. v 8. třídě po probrání neohebných slovních druhů. Informací je hodně, je třeba je utřídit a tzv. přivlastnit. Nejedná se o projekt, při kterém žáci informace vyhledávají, ale spíš o schopnost orientace v zápiscích v sešitě, informacích a příkladech v učebnici a jejich překreslení do zapamatovatelné podoby.

article preview

V tomto případě si děti zvolily formu obrázku samy a pak už jen vpisovaly a třídily základní pojmy, popř. správně využívaly barev ke zvýraznění některých položek.

organizery-neohebne-slovni-druhy-page-002.jpg

Podobným způsobem lze zpracovat např. i učivo o větných členech.

Nechte se tedy následujícími obrázky inspirovat.

organizery-neohebne-slovni-druhy-page-001.jpg

Neohebné slovní druhy – organizéry

Článek byl původně publikován 8. 9. 2015 na Vyučování.