Od posledního článku o AI uběhlo něco málo času, virtuální prostor je zaplněn seznamem tipů na aplikace, využití v přípravě na hodinu a novými a novými pokusy. V této záplavě si říkám, co je vlastně mým úkolem. Učit o AI v češtině, nebo neučit? Jaký je výukový cíl?
Z prvních šetření o použití AI vyplývá, že člověk, který bude umět využít AI ve svém životě, na tom bude o něco lépe než ostatní. To by mohlo být docela dobrým argumentem, proč AI nezakazovat. Samotný Rámec digitálních kompetencí občana (s. 77) obsahuje celou kapitolku o tom, co všechno bychom měli s umělou inteligencí umět a jak na ni nahlížet. Mimochodem je to docela pěkný seznam inspirace i pro výuku. Ale proč o ní učit zrovna v češtině? Nabízím pro to čtyři důvody:
Jak psát tak, aby nám pomáhala
- Napsat vhodný prompt,
- nespokojovat se s prvním výsledkem, ale posoudit jeho kvalitu,
- přidávat další prompty,
- nechávat AI odpovědi přeformulovat,
- vybírat jen část výsledků a přeformulovat je sám.
Umět číst její výsledky
- Ověřovat informace, které poskytuje,
- dohledávat informace,
- věřit/nevěřit zdrojům a odkazům,
- uvědomit si, které informace jsou příliš obecné,
- vědět, co dokáže, nebo nedokáže, rozpoznat, kdy si vymýšlí.
Předsudky ukryté v našich textech
AI nevznikla z ničeho. Je nabitá vědomostmi, jenže jsou to vědomosti lidské. Prostě je čerpá z našich vlastních textů, např. z Wikipedie. Častokrát si ale ani neuvědomujeme, že i odborně se tvářící dokumenty mohou obsahovat předsudky, například když píšeme o doktorech, prezidentech, ale sestřičkách. AI si pak „myslí“, že prezident může být jen muž. Schválně zkuste zadat do překladače „engineer, die Präsidentin, die Doktorin“. Pokud necháme AI pracovat s takovým základem, je klidně možné, že ženám prostě dá nižší výplatu.
Co s tím v češtině? Minimálně se o tom s dětmi bavím, ukazuji jim, k jakým omylům v minulosti došlo, a třeba se časem začneme bavit i o tom, jak se stereotypům vyhnout.
Zvažovat, kdy AI pomůže
Tento návrh pochází právě z digitálního rámce, ale samozřejmě přenést myšlenku do výuky není jen tak. Pomůže nám ale skvělý seznam od aiEDU. Obsahuje prezentaci s 382 snímky plnými námětů do různých předmětů včetně angličtiny (češtiny). Například můžeme s dětmi mluvit o tom, proč AI občas mluví nevhodně, k čemu by mohlo/nemohlo být dobré, aby se AI naučila lidské zvuky, kdo by lépe napsal recenzi na knihu (AI, nebo člověk), zda je lepší vyhledávat informace psaním, nebo rozhovorem s chatbotem, zda je v pořádku, že AI vytváří obálky sci-fi apod.
Ve všech těchto argumentech zaznívá něco bytostně spjatého s komunikací, psaním, čtením, zkrátka texty. A právě proto bude užitečné si na téma AI vyhradit čas v hodinách. Zatím si někteří z nás neumí představit, jak o AI učit, mnozí jen varují a zakazují. I proto několik námětů do hodin najdete v jedné z mých posledních prezentací pro DIGI roadshow nebo se inspirovat v prvním článku. Nicméně to, na co nesmíme zapomínat, je zeptat se žáků, co se vlastně o umělé inteligenci naučili, mohlo by se jim totiž zdát, že si vlastně jen hráli.
Návrh Umělá inteligence – Digi roadshow uživatele Ludmila KovaříkováCo by se těmito aktivitami žák naučil?
- Ví, že AI někdy pomáhá, a někdy je její použití kontroverzní.
- Je připraven uvažovat o etických otázkách, např. v jakém případě může AI rozhodovat o lidech.
- Ví, že data, která AI potřebuje, mohou obsahovat předsudky a zkreslení.
- Ví, že ze všeho, co se umístí online, se AI může dál učit.
- Uvědomuje si, že AI je schopná vytvářet obsah a upravovat ho.
- Být si vědom, co systémy AI dokáží, a co ne.
- Umí formulovat vyhledávací dotazy tak, aby získal požadované výsledky.
- Stále se vzdělává a diskutuje o AI s ostatními.
(Výstupy jsou vybrány z Rámce digitálních kompetencí občana.)